Zvýšení základních úrokových sazeb letos provedli centrální bankéři již dvakrát.

Jejich cílem je snaha mírnit rozjetou ekonomiku a brzdit rostoucí inflaci, díky které by mohlo dojít k rychlému růstu cen. Jak na svých peněženkách pocítí vyšší sazby běžní občané? Česká ekonomika šlape na plné obrátky, nezaměstnanost stále klesá, výdělky rostou v soukromém i státním sektoru, Češi více nakupují a utrácejí své peníze. Na druhou stranu začíná nabírat na síle inflace a ceny nemovitostí jsou na svých historických maximech. Opatření v podobě zvýšení úrokových sazeb přinesla letos Česká národní banka již dvakrát. Poprvé na začátku srpna, kdy se po více jak devíti letech zvedla nejdůležitější dvoutýdenní repo sazba na 0,25 %. Začátkem listopadu dosáhla výše již 0,5 %. Jak se tyto změny projeví v životech běžných lidí?

 

Pomalé zdražování hypoték

Zvýšení úrokových sazeb spolu se zpřísněním podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů jsou špatnou zprávou pro ty, kdo uvažují o financování nákupu nemovitosti pomocí hypotéky, nebo je čeká refinancování té stávající. Úvěry na bydlení zdražují a s úrokovými sazbami pod 2 % se prozatím můžeme rozloučit. Podle statistiky portálu hypoindex.cz si mohli spotřebitelé pořídit hypotéku nejlevněji v listopadu 2016, kdy úrokové sazby spadly až na 1,77 %. Letos v říjnu se ovšem vyšplhaly na 2,1 %. Zvýšení sazeb Českou národní bankou však nepředstavuje zásadní zlom. „Lidé zřejmě získají hypotéku o něco dráž, než by to bylo možné před několika měsíci, ale rozhodně to není žádný významný důvod pro přehodnocení plánů spojených s pořízením nemovitosti či její plánovanou rekonstrukcí,“ uvádí David Eim z Gepard Finance. Příkladem si uveďme zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši 1 milion Kč na 30 let o 0,3 procentního bodu, které znamená vzrůst ročních nákladů o necelé 3 000 Kč. V kontextu dalších nákladů to je velmi málo významné. Pravděpodobné však je, že úvěry na bydlení budou i v následujících měsících pozvolna zdražovat.

 

Konkurenční boj mezi spotřebitelskými úvěry

Dosavadní zvýšení sazeb centrální bankou se může promítnout jen velmi omezeně do úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů. „Konkurence v tomto segmentu drží úrokové sazby dole a nezdá se, že by zde byl prostor k růstu. Navíc v aktuálním předvánočním období poskytovatelé úvěrů přicházejí s různými akčními nabídkami. Například u nás právě probíhá akce Vánoční úrokové prázdniny“ uvádí Robin Stránský, marketingový manažer české společnosti Tommy Stachi. Statistiky za září podle ČNB koneckonců ukazují, že úroková sazba z úvěrů na spotřebu meziměsíčně poklesla na 9,29 %. „Dnes nejsou výjimkou ani sazby pod 5 %. K obratu může vést až případné výraznější zvýšení úrokových sazeb centrální bankou,“ upozorňuje Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.

 

Zhodnocení uložených peněz je téměř nulové

Zhodnocení peněz uložených do banky je v posledních letech téměř nulové a velké změny nelze očekávat ani v následujících měsících. Banky disponují dostatkem peněz a další od střadatelů nepotřebují. K obratu může dojít až po výraznějším zvýšení sazeb ze strany centrálních bankéřů. Nejdříve lze očekávat růst sazeb u vkladů s delší výpovědní lhůtou. Změny úrokových sazeb v ekonomice mnohem více pocítí například dluhopisoví investoři. „Růst úrokových sazeb v ekonomice vede k poklesu ceny držených dluhopisů, a to je špatnou zprávou především pro ty, kdo se je rozhodnou předčasně prodat za tržní cenu. Na druhou stranu se ale na trh dostávají nové emise s atraktivnějším úročením,“ vysvětluje Roman Outrata.

 

Česká koruna posílila

Mezi efekty růstu základních úrokových sazeb patří posilování koruny. To se ostatně projevilo hned v srpnu, krátce po oznámení prvního zvýšení sazeb. Koruna tehdy rychle posílila vůči euru až na 25,90 korun. Den ovšem zavírala již nad hranicí 26 korun. Pro Čechy však nejsou krátkodobé výkyvy kurzu až tak důležité jako dlouhodobý trend. „V dlouhodobém horizontu by měla česká koruna postupně posilovat. To uvítají například Češi, kteří vyrazí příští rok do zahraničí a budou platit v eurech. Za silnější českou korunu získají více cizí měny a nákupy v zahraničí je vyjdou levněji. Z posilování koruny naopak nebudou příliš nadšeni majitelé cenných papírů vedených v eurech. Pokud své výnosy převedou na koruny, dostanou méně než při slabším kurzu koruny,“ uvádí Miloslav Kufa, finanční ředitel finanční skupiny Ramfin.

 

Zdražování v obchodech se nemusíme obávat

Udržovat cenovou stabilitu v zemi je jedním z hlavních cílů České národní banky. Příliš rychlý růst cen není pro ekonomiku příznivý. I přesto, že u nás inflace pomalu začíná vystrkovat růžky, o dramatickém růstu zatím nemůže být řeč – spotřebitelské ceny v průběhu října 2017 vzrostly o 2,9 procenta. V budoucnu by ale mohlo být hůře, což si dobře uvědomují i centrální bankéři. „Vyšší úrokové sazby by měly v následujících měsících brzdit inflaci. A to je dobrá zpráva pro všechny Čechy. Ceny v obchodech budou s největší pravděpodobností růst jen pozvolna,“ dodává Miloslav Kufa z Ramfinu.

 

Více o TOMMY STACHI

[RS]

Tento web používá k poskytování služeb cookies. Jeho používáním s tímto vyjadřujete souhlas. Více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít